Každý oheň potřebuje iniciační energii

A nejen oheň. Alespoň pro mě. Po dnešku (a dnech mu podobných) mi přijde, že člověk (tedy já), prostě neumí říct to, co by chtěl. Stále mě udivuje technologie lidského mozku, která se přes očividný a vědomý chtíč snaží zabránit sebemenší zběsilosti. Člověk se tak jednoduše nezeptá “nechtěla bys se mnou chodit?”, ale maximálně se uculuje. Vždy, když po podobném dni přijdu domů a začnu přemýšlet, stále víc mi dochází, že jsem asi pako. Sebrat odvahu na podobná slova mi trvá v řádu měsíců a to ještě musí být vhodná příležitost. Ale musím se pochlubit (promiň, to já rád dělám…), že tento údaj je založen na reálných datech 🙂 .

A tak jsem se, po docela krátkém přemýšlení, rozhodl vyrobit zápalky. Vyrobit zápalky, které dodají potřebnou iniciační energii a oheň se minimálně pokusí zapálit. To nejhorší, co můžou zapálit, je totiž neskutečně zajímavá debata o hoření. To nejlepší je naopak hoření. Ale jak se říká

Oheň je dobrý rádce, ale špatný pán.

Můj geniální plán vypadá velmi jednoduše:

  • Když mi řekneš “brazilská alemana se smyčkou”, v libovolném kontextu, dostaneš malou pusu na pusu (pakliže jsi holka, samozřejmě) 🙂 .
  • “Dvojitá brazilská alemana se smyčkou” pak vyrobí pusu pořádnou trvající alespoň několik vteřin se zapojením…. ehm… domysli si to.

A myslím to vážně!

Ohni sice nerozumím, ale to mi nebrání si s ním hrát…

Každý oheň potřebuje iniciační energii